Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

Dietoterapie u DM.1.typu 

Výživa dítěte

Výživa zdravých a diabetických dětí

 

Často se hovoří o tom, jaký význam má pro dítě zdravá výživa, jak je důležitá především z hlediska správného růstu a optimálního tělesného i duševního vývoje. Také se klade důraz na dostatečnou pestrost a vyváženost stravy, aby splňovala zásady racionální výživy, které odpovídají biologickým potřebám dítěte. Tato doporučení platí samozřejmě i pro diabetické děti.

 

Základy správné životosprávy 

Vytvoření správných stravovacích návyků lze docílit především systematickou výchovou rodičů, kteří dětem stravu zabezpečují od nejútlejšího věku. Jídlo musí být nabízeno, aniž by si dítě vybíralo samo. Pokud je pravidlem pestřejší sortiment jídel, většinou si dítě vybere dobře. Jednotvárnost v jídle může vést k deficitu některých živin.

 

Co by měla obsahovat dětská strava?

Bílkoviny, tuky, sacharidy

To jsou základní živiny a nezbytné zdroje energie, které je nutno přijímat ve výživě dítěte. Nezbytné jsou také vitamíny, nerostné látky, vláknina a voda.

 

Doporučené složení živin: 

bílkoviny: 15-20% energie 

tuky: 30% energie

sacharidy: 50-70% energie.  

 

Bílkoviny  

 

 

Bílkoviny jsou základní stavební látky pro lidský organismus. Jsou nutné pro růst a vývoj, v dospělém věku pro tvorbu a udržování svalů a pro obnovování tkání. Bílkoviny jsou složeny z aminokyselin. Mnohé aminokyseliny si může tělo vyrobit samo. Devět těchto aminokyselin však musí být dodáváno do organismu potravou.

Bílkoviny rozdělujeme na živočišné (plnohodnotné) a rostlinné (neplnohodnotné).

Zdroje živočišných bílkovin – maso, mléko a mléčné výrobky, vejce.

Zdroje rostlinných bílkovin – sója, luštěniny, obiloviny, ořechy, brambory.

Při deficitním příjmu bílkovin může u dětí docházet k poruchám růstu, horšímu prospívání a opožděnému tělesnému i duševnímu vývoji. Naopak vysoký příjem bílkovin představuje zátěž pro činnost ledvin. To je důležité si uvědomit především u dětí s diabetem, abychom předešli následným pozdním komplikacím v dospělém věku.

Maso

V dětském věku by mělo být zařazeno především libové maso. Vhodné je maso drůbeží, králičí, rybí, telecí, vepřové, hovězí. Uvedené druhy jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin. Z nerostných látek obsahují železo, zinek, vápník, draslík, hořčík, fosfor, selen, z vitamínů B1 a B2. Vyšší množství železa obsahují vnitřnosti. Ryby by neměly chybět, protože obsahují mastné kyseliny, jód, fluor a vitaminy A a D. Vepřový bůček, skopové, kachnu a husu je vhodné omezit. Uzeniny zařazujeme do jídelníčku dětí omezeně, dětem do tří let je nedáváme vůbec. Pro starší děti je vhodná šunka, občas libové párky, šunkový, krůtí či kuřecí salám. Omezujeme trvanlivé salámy, špekáčky, tlačenku a paštiky pro jejich vysoký obsah tuku, soli a konzervačních prostředků.

Mléko a mléčné výrobky

Mléko a mléčné výrobky jsou v dětském věku jednou z nejdůležitějších potravin a také nenahraditelným zdrojem vápníku. V jídelníčku by proto neměl chybět dostatečný přísun tvarohu, jogurtů, sýrů a zakysaných výrobků. Na našem trhu je již pestrý výběr a jsou uvedena i složení potravin, což umožňuje lépe se orientovat ve výběru vhodných výrobků, zejména v diabetické stravě, u které jsou označené hodnoty sacharidů velmi důležité. Je vhodné omezit šlehačku, smetanu, plnotučné mléko, tučný tvaroh, tavené plnotučné a lahůdkové sýry.

Sacharidy

Sacharidy (cukry, glycidy, uhlohydráty, uhlovodany) jsou nejdůležitějším a nejpohotovějším zdrojem energie pro svalovou činnost (pohyb, sport, práce) a energie nutné pro růst. Sacharidy obsahují vitamíny skupiny B1 a B6, vlákninu, která dodává tělu pocit sytosti a usnadňuje vyprazdňování střev. V diabetické stravě může mít přídavek vlákniny vliv na pozvolné trávení, což může do určité míry ovlivnit hladinu krevního cukru (glykémii).

Ve stravě přijímáme sacharidy

jednoduché - mají sladkou chuť

  • řepný cukr - sacharóza
  • ovocný cukr - fruktóza 
  • mléčný cukr - laktóza 
  • sladový cukr - maltóza

složené – nemají sladkou chuť

  • škrob

Zdroje sacharidů

Jednoduché

Složené

cukrovinky

nápoje slazené cukrem

zmrzliny

moučníky

med

ovoce

ml.výrobky slazené cukrem

obiloviny

pečivo

brambory

rýže

knedlíky

těstoviny

Pečivo a obiloviny jsou v jídelníčku u dětí oblíbené. Obsahují sacharidy, vlákninu, železo, vápník a vitaminy B1 a B6. Přednost bychom měli dát tmavému pečivu (žitný chléb, graham, dalamánky apod.), které kombinujeme s bílým pečivem (rohlíky, housky, veka apod.) a omezeně se sladkým pečivem (loupák, vánočka, buchty, koláče, koblihy apod.). Sladké pečivo bychom ale měli omezovat pro jeho vysoký obsah sacharidů.

Přílohy

V dětské stravě jsou základní přílohou brambory jako zdroj vitamínu C a vlákniny, a proto by neměly chybět na našem každodenním stole. Vhodná je také rýže, dále pak těstoviny a knedlíky – houskové i bramborové. Luštěniny jsou zdrojem rostlinných bílkovin, vitamínů skupiny B, vlákniny, a proto je zařazujeme do jídelníčku. Omezujeme fritované hranolky, krokety, ale i houskový knedlík.

 

Tuky

Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Rozdělujeme je na rostlinné a živočišné. Jeden gram tuku obsahuje 38 kJ (9kcal). Přijímané tuky ve stravě jsou důležité, neboť jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin, nezbytných při řízení tělesných funkcí. Dodávají lidskému organismu vitamíny A, D, E, K rozpustné v tucích a ovlivňují chuť a konzistenci jídla. Tuky jsou v největším množství zastoupeny v másle, sádle, umělých tucích, rostlinných olejích, majonéze, vaječním žloutku, smetaně, šlehačce, ořeších.

Rozložení tuků ve stravě by mělo být v poměru : 2/3 rostlinných a 1/3 živočišných tuků. Živočišné tuky omezujeme, nikoliv vylučujeme!

Nerostné látky

Nerostné látky jsou důležité k výstavbě těla, obnovují jeho tkáně, částečně urychlují a korigují chemické přeměny v organismu. Vápník je nutný pro stavbu kostí a zubů, podílí se společně s fosforem na činnosti svalů, nervů a účastní se při srážení krve. Hlavní zdroje – mléko, tvaroh, sýry, jogurty, žloutky, tmavé pečivo, ořechy, luštěniny, mák. Železo je důležité pro tvorbu krevního barviva (hemoglobinu). Hlavní zdroje – maso, játra, krev, žloutek, luštěniny, tmavé pečivo. Jód je nutný pro funkci štítné žlázy. Hlavní zdroje – mořské ryby, kuchyňská sůl, rybí tuk.

Vitamíny

Vitamíny jsou důležitou složkou potravy, kterou si člověk nedovede vyrobit sám, a proto ji musí přijímat v potravě. Tělu nedodávají energii. Zajišťují procesy látkové přeměny v organismu. Rozdělujeme je na rozpustné ve vodě (široká skupina vitamínů B1 B12 a vit.C) a rozpustné v tucích (A, D, E, K).

 

Funkce v organismu

Hlavní zdroje

Vitamíny skupiny B

chrání organismus před ochabnutím svalstva a před poruchou krvetvorby

tmavé a celozrnné pečivo, kvasnice, luštěniny, kvasnice sója, vnitřnosti, vejce, mléko

Vitamín C

nedostatečné množství přispívá ke zvýšené náchylnosti k nemocem, krvácivosti dásní, pomalejšímu hojení ran

ovoce a zelenina (převážně v syrovém stavu, brambory, šípky

Vitamín A

chrání organismus před poškozením zraku, šeroslepostí a infekcí

mrkev, rajčata, listová zelenina, žloutky, máslo, rybí tuk a játra

Vitamín D

chrání tělo před křivicí, měknutím a řídnutím kostí, poruchou růstu, před zubním kazem, infekcí

mléčný tuk, tučné sýry, máslo, žloutky, vnitřnosti

Tekutiny

Vodu potřebuje lidské tělo k trávení a vylučování odpadních látek. Je také důležitá pro regulaci tělesné teploty. Příjem vody z nápojů by měl činit asi 2 litry denně. Příjem vody z potravy, např. z ovoce, zeleniny, polévky, mléka a mléčných výrobků, dodá tělu asi ½ - 1 litr denně. Dohromady by měl tedy dospělý vypít asi 2,5 – 3 litry za den.

Nápoje bychom měli v jídelníčku střídat. Vhodné je zařazovat ovocné a bylinkové čaje, minerální vody. U diabetiků bychom měli vyloučit slazené nápoje, protože obsahují vysoké množství volných cukrů a po jejich konzumaci rychle stoupá glykémie. Cukr je možno nahradit chemickými umělými sladidly, kterých je na našem trhu dostatek (Dianer, Irbis, Kandisin, Sualin). Tato sladidla sice glykémii neovlivní vůbec, ale přesto by měly být požívány v omezeném množství. Malým dětem do tří let by se neměly zařazovat vůbec.

Dětská diabetická strava

Diabetická strava u dětí již v současné době není označována jako dieta. Pod pojmem dieta rozumíme konkrétní omezení, až úplné vyloučení potravin ze stravy a změnu technologických postupů při přípravě pokrmů. U diabetických dětí jinak zdravých není potřeba toto opatření zavádět. Současný trend výživy u dětí s diabetem doporučuje stravu racionální, která je pouze regulována. To znamená, že při diabetu je možno jíst všechno jídlo, je však nutné sledovat jeho množství. Kromě toho je důležité, aby jídla byla konzumována v pravidelných časových intervalech, podle předem připraveného jídelního plánu. Diabetická stava by měla být vlastně doporučením pro zdravou dětskou populaci, protože je zde vytvořen pravidelný režim v celkové životosprávě, který bohužel v mnoha případech u zdravých dětí chybí.

 

Jídelní plán u diabetických dětí

Strava je podávána v šesti denních dávkách. Doporučuje se, aby hlavní jídla nebyla od sebe vzdálena méně než čtyři hodiny a více než 7 hodin z důvodu návaznosti rychle působícího inzulínu. Svačiny by měly být podávány asi za 2-3 hodiny po hlavním jídle a 2. večeře těsně před spaním. Množství výměnných jednotek je individuální u každého dítěte. Záleží na množství fyzické aktivity, tělesné konstituci a stavu výživy. Stravovací návyky, které byly v rodině před zachycením diabetu bychom neměli výrazně měnit. Pokud například v rodině byly podávány bohatší snídaně nebo večeře, není nutno tento zvyk při zjištění diabetu u dítěte zásadně měnit.

Hlavní zásady výživy diabetických dětí a adolescentů v léčebném režimu

  • Udržovat hladinu krevního cukru v doporučených hodnotách
  • Dodržovat předepsaný počet výměnných jednotek
  • Posuzovat množství potravin – diabetické váhy mohou být zpočátku velkým pomocníkem
  • Dodržovat časový rozvrh inzulínového programu a jídla
  • Jíst větší množství jídel bohatých na vlákninu (vláknina zpomaluje vzestup glykémie)
  • Omezit (ale ne zcela vyloučit) cukrovinky. Jejich konzumaci je nutno započítat do jídelního plánu, denně by měly být zaplněny maximálně 2-3 výměnné jednotky
  • Vyloučit ze stravy nápoje, které jsou slazeny sacharozou 
  • Zajistit dostatečný přívod tekutin 
  • Umělá sladidla zařazovat v přiměřených dávkách 
  • Jíst čerstvou zeleninu (vhodné je zařazovat ji i mezi naplánovaná jídla)
  • Sledovat tělesnou hmotnost jako prevenci obezity. V případě nadváhy jídelníček přizpůsobit zásadám redukční diety – nutno ovšem projednat s lékařem nebo nutričním terapeutem 
  • Omezit slaná a příliš kořeněná jídla 
  • Zařazovat tiky rostlinné i živočišné. Omezit smažená jídla (1-2krát týdně). Vysoký příjem tuků zvyšuje riziko vzniku cévních a srdečních chorob
  • Zařazovat kombinaci bílkovin živočišných v poměru 2/3 a rostlinných v poměru 1/3, omezit tučná masa 
  • Při zvýšené pohybové aktivitě je nutné mít u sebe sladké jídlo, jde o prevenci hypoglykémie (sladká tekutina, banán, hroznový cukr) 
  • Nezaměřovat se ne dia výrobky - ukazuje se, že nemají zvláštní výhody oproti výrobkům slazeným řepným cukrem

Sporný přínos dia výrobků

Tyto produkty, kromě nápojů značeným light, výrazný přínos pro léčbu diabetu nemají. Dia výrobky, které jsou slazeny sorbitem, fruktozou obsahují stejné množství sacharidů jako výrobky slazené řepným cukrem. Glykémie po nich stoupá také, i když o něco pomaleji. Bývají obvykle dražší a některé druhy dokonce obsahují vyšší množství tuku a energie. V neposlední řadě jsou chuťové vlastnosti horší než u výrobků slazených řepným cukrem.

Diabetologický tým

Hlavním cílem diabetologického týmu je seznámit rodinu se základními principy léčebného režimu. Je důležité již při prvním kontaktu vysvětlit rodičům, jak je nezbytné vytvořit rovnováhu mezi jídlem, inzulínem a pohybem. Při dosažení této rovnováhy lze totiž očekávat, že celková kompenzace diabetu bude úspěšná. Rodiče vychovávají v léčebném režimu děti k zodpovědnosti a samostatnosti. V žádném případě by se neměly objevit lítostivé postoje.

Problémy s vyvážeností stravy

Proč vlastně dochází k nevyváženosti stravy? Diabetická strava je racionálně regulována. Pro jednoduché a praktické určování množství jídla byly zavedeny výměnné jednotky. jedna výměnná jednotka obsahuje množství jídla o obsahu 12g sacharidů, které je možno sníst v ovoci, mléku, pečivu, cukrovinkách apod. Výměnné jednotky rozdělujeme na ovocné, mléčné a škrobové. Kromě těchto druhů jsou v jídelních plánech zařazeny potraviny, které výměnné jednotky neobsahují. Do této skupiny potravin patří maso, uzeniny, vejce, tvaroh, sýry, majonéza a tuky.

Při konzumaci uvedených druhů potravin se často nepřihlíží na jejich množství, protože neobsahují výměnné jednotky, nezapočítávají se do předepsaného jídelního plánu a nemají vliv na glykémii. Rodiče diabetických dětí většinou získají dojem, že mohou jídla neobsahující výměnné jednotky podávat dětem neomezeně a přitom nesledují jejich obsah bílkovin, tuků a energie. Volné pojídání uzenin, sýrů, tvarohu mezi hlavními chody zdůvodňují tím, že dětem nestačí naplánované porce (jedná se především o přílohy), ve kterých si svůj limit výměnných jednotek již vyčerpaly. Pokud děti nezasytí ani zelenina, která neobsahuje výměnné jednotky, je možné porce jídel (příloh) zvýšit se současným přidáním inzulínu.

V jídelních plánech se vyskytuje někdy vyšší konzumace cukrovinek. Chuť na sladkosti je někdy tak neodolatelná, že se jich děti často domáhají i na úkor hlavních jídel. Proto si snižuje porce příloh, aby mohly dorovnat určený počet v.jednotek např.čokoládou, tatrankou, zmrzlinou apod. Hlavní jídla (snídaně, oběd, večeře), u kterých se provádí tento zásah, jsou často nevyvážená v poměru základních živin a dochází k nedostatečnému pocitu sytosti, který vede k brzkému hladovění. To má pak za následek porušování dietního režimu. Cukrovinky je možno zařazovat v rozumné míře, v žádném případě ne vylučovat. Ideální je, pokud jsou sladkosti zařazovány v kombinaci se škroby nebo vlákninou (např.pečivem nebo ovocem). Vláknina a škroby zpomalují vzestup glykémie. Sladkosti by měly být podávány maximálně 1-2krát denně, neměly by přesáhnout 3 výměnné jednotky za den. Vhodné je zařazovat je k svačině nebo ojediněle po obědě, nikoliv však na úkor hlavních jídel.

Pohybová aktivita, psychologické překážky

Velkou překážkou pro některé diabetické děti a adolescenty je jejich nízká pohybová aktivita. Fyzická zátěž je prospěšná k udržení dobré kondice a výkonnosti jak pro zdravou populaci, tak i pro diabetiky, u kterých se podílí také na dobré kompenzaci. U diabetických dětí, které mají vyšší dávku inzulínu, než je pro ně přijatelná, je možno zařazením pohybové činnosti docílit jeho postupné snižování. Nedostatečná fyzická aktivita může mít vliv na oslabení imunitního systému, což může vést k časté nemocnosti. Je přirozené, že všechny děti nejsou disponované pro intenzívní sportovní činnost. Některé druhy sportu je však možno provozovat alespoň rekreačně. Jedná se např. o procházky, jízdu na kole, pěší turistiku, plavání apod.

Často se setkáváme s problémy psychologickými. Jsou děti, které se vyrovnají se svou nemocí snadněji, a jiné, které ji nesou hůře, za svou nemoc se stydí a vyhýbají se kolektivu kamarádů nebo hromadnému stravování ve školních jídelnách.

Diabetická strava, jak již bylo zmíněno, není označována jako dieta neměla by zatěžovat diabetické děti v jejich životě. Pokud děti i dospělí s diabetem porozumí své nemoci a jsou soběstační a zodpovědní v léčebném režimu, lze očekávat, že kvalita jejich života nemusí být snížena. Jde především o to, aby mohli vést svůj život spokojeně. šťastně a plnohodnotně.

výživa dítěte

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář