VÝŽIVA PŘI ONEMOCNĚNÍ JATER
Játra (hepar) jsou největší metabolickou žlázou lidského těla o váze 1500gramů. Jsou uložena v pravé brániční klenbě. Dělí se na pravý a levý jaterní lalok. Dolní plocha je rozdělena rýhami ve tvaru H. V první rýze je uložen žlučník. Základní stavební jednotkou jater je jaterní lalůček. Jaterní buňky produkují žluč.
Funkce jater :
- tvorba žluče
- přeměna cukru na glykogen
- zásobárna tuku a vitamínů
- rozklad aminokyselin a tvorba nových bílk.
- podílí se na srážení krve
- detoxikace
Příčiny onemocnění jater mohou být různé. Pro stanovení správného typu léčebné výživy je důležité stadium choroby a stav nemocného. Neexistuje jednotná jaterní dieta. Při plánování stravy u jaterních chorob je nutné rozlišit zda se jedná o
a) akutní stadium choroby nebo akutní zhoršení chronického onemocnění
b) chronické ( dlouhodobé)
c) stavy selhání jaterní funkce
Léčebná výživa při virovém zánětu jater ( hepatitis epidemica)
Jedná se o virové onemocnění, které se přenáší fekálně – orální cestou, u typu B parenterální cestou ( krví). Dobré podmínky jsou vytvořeny v kolektivních zařízeních při nedostatečném dodržování hygienických zásad. Nemocní jsou unavení, malátní, trpí nechutenstvím. Objeví se tmavá moč a světlá stolice. Onemocnění bývá provázeno žloutenkou. Pacienti jsou léčeni na infekčních odděleních.
Prevence hepatitis epidemica – vzhledem k tomu, že je to nemoc „špinavých rukou“, zaměřujeme se na :
- zvýšenou osobní hygienu (mytí rukou)
- zabezpečení nezávadného zdroje pitné vody
- v kuchyni nesmí pracovat bacilonosič
- je-li v nemocničním oddělení umístěn bacilonosič, podáváme mu jídlo zvlášť, oddělujeme zbytky
- v čajových kuchyňkách nesmí být společně v lednici léky a potraviny
Postup při stravování u virové hepatitidy
Dietoterapie je určována stadiem nemoci a stupněm poškození jater. Po určení diagnózy je ordinována dieta čajová ( 0s). Postupně se stravování rozšiřuje. Zpočátku je dieta neplnohodnotná, velmi přísně šetřící, jejíž základ tvoří sacharidové potraviny a pokrmy z nich připravené ( cukr, rýže, mouka, bramborová kaše). Ze stravy je absolutně vyloučen volný tuk i potraviny, které tuk obsahují ( maso, mléko, masové vývary, masové šťávy, mléčné výrobky). Postupně rozšiřujeme léčebnou výživu o libové maso vařené nebo dušené, zpočátku v kašovité úpravě. Zvolna můžeme přidávat i malé množství mléka a netučných mléčných výrobků. Dále doplňujeme jemnými druhy zeleniny, ve formě pyré, dušené lisované zeleniny. Poměrně dlouhou dobu vyřazujeme ze stravy tuk. Postupně začínáme zařazovat čerstvé máslo v dávce 5g denně do hotového pokrmu.
( Dieta 0s, 4s, 4, 2)
Nemocný nesmí nejméně 1/2 roku po vyléčení požívat alkohol,včetně piva a bonbonů obsahujících alkohol.
Chronické choroby jater mohou probíhat v aktivní formě nebo dlouhodobě. Mohou vést k jaterní cirhóze nebo dystrofii. Na postižení jater se podílí i alkohol a vysoký obsah tuku ve stravě. Při chronických chorobách jater bychom měli dbát na dodržování obecných zásad léčebné výživy. Léčba by měla splňovat tyto obecné zásady :
1) strava musí mít odpovídající energetickou hodnotu
2) musíme dbát na snížení množství tuku ve stravě – ne přepálené tuky, ostrá koření
3) dostatek lehce stravitelných hlavně mléčných bílkovin
4) strava by měla být lehce stravitelná.
Podle druhu a stupně postižení jater volí lékař odpovídající typ diety :
- jaterní dieta volná
- jaterní dieta přísná
- jaterní dieta s omezením sodíku
Jaterní dieta volná
Je vhodná pro nemocné s chronickou chorobou jater bez trávicích potíží ( např. v rekonvalescenci). Strava je lehce stravitelná, nenadýmavá, bez přepalovaných tuků a ostrého koření, při hospitalizaci dieta č.2.
Jaterní dieta přísná
Je ordinována při zhoršení obtíží, při trávicích problémech. V této dietě je podstatně snížen tuk. Při hospitalizaci dieta č.4.
Jaterní dieta s omezením sodíku
Předepisuje se nemocným při zadržování vody v těle. Ze stravy vylučujeme kuchyňskou sůl a potraviny, při jejichž výrobě byla použita. Vylučujeme ostrá koření a snižujeme dávku tuku. Při hospitalizaci dieta č.10.
Jaterní cirhóza ( tvrdnutí jater) vzniká v důsledku požívání alkoholu nebo po prodělaném infekčním zánětu jater typu B. V játrech probíhají tři pochody:
1) nekróza buněk
2) fibróza
3) uzlová přestavba
4) kompenzace
5) dekompenzace – tvorba otoků, ascites, žloutenka
Léčebná výživa – d.č.4
V hrozící jaterní selhání může za určitou dobu přejít cirhóza jater. Před selhání může nastat krvácení z jícnových varixů. Vzniká tzv. neuropsychický syndrom. Nemocný začíná být neklidný, agresivní. Postupně upadá do jaterního kómatu..Za kóma odpovídá amoniak, který se v játrech neodbourává. V době nejtěžších příznaků dostává nemocný parenterální výživu, při zlepšení d.č.4s a postupně d.č.4. Při zhoršení je opět nutné dietu zpřísnit.