Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výživa u onkologických onemocnění

7. 9. 2009
Výživa u nádorových onemocněních
 
Podvýživa je obecně považována za charakteristický projev nádorového onemocnění. Známky malnutrice ve smyslu podvýživy jsou téměř u poloviny nemocných přítomny již při zjištění diagnózy. Anorexie s nízkým příjmem stravy je významnou součástí malnutrice u mnoha nemocných, ale mnoho nemocných také ztrácí tělesnou hmotu i při zachovalém příjmu potravy.
Významným faktorem malnutrice se často stává samotná léčba nádorového onemocnění. Přítomnost malnutrice u nádorového onemocnění velmi silně ovlivňuje celkovou prognózu choroby.
Už tak malá ztráta hmotnosti, jakou je 5%, má u velkého souboru nemocných významný nepříznivý vliv na průměrné dlouhodobé přežívání onkologicky nemocných.
Pokud ztráta hmotnosti přesáhne 15%, dochází již ke klinicky zjistitelnému úbytku fyziologických funkcí. Porucha funkce trávicího ústrojí se projevuje snížením střevní motility a poklesem produkce trávicích enzymů, což může dále zhoršovat využití živin ze stravy. Význam ztráty hmotnosti se týká i nemocných s obezitou, protože podkladem úbytku tělesných funkcí je ztráta tělesných bílkovin, a ta je přítomna u rychle hubnoucího pacienta i v případě, že má stále nadváhu.
Při ztrátě hmotnosti převyšující 30% je již ztráta netukové tělesné hmoty tak velká, že se pacient dostává do blízkosti smrti, jejíž příčinou může být kachexie. Nemocní s nádorovou malnutricí mají zhoršený výkonnostní stav a mají také zhoršenou celkovou kvalitu života. velmi závažnou souvislostí je dobře dokladovaný fakt, že nemocní s malnutricí mají více komplikací protinádorové léčby a mají horší odpověď na protinádorovou léčbu. Naopak nemocní, kteří před zahájením léčby neztratili na hmotnosti, mají méně komplikací onkologické léčby, lepší odpověď na chemoterapii a delší přežívání.
 
Negativní důsledky nádorové malnutrice
 
primární důsledky malnutrice
sekundární důsledky malnutrice
  • deprese imunity
  • zhoršení kvality života
  • zhoršené hojení ran
  • zvýšený výskyt komplikací
  • snížená funkce orgánů
  • prodloužená doba hospitalizace
  • svalová slabost, zhoršení pohyblivosti
  • častá rehospitalizace
  • komplikace imobility, trombóza, pneumonie aj.
  • zvýšené náklady na léčení
  • psychická deprese, apatie, nespolupráce
  • zvýšená mortalita
 
Stanovení rizika podvýživy
Vzhledem k tomu, že již poměrně malá ztráta hmotnosti negativně ovlivňuje prognózu pacienta s onkologickým onemocněním, je na místě nejen zhodnotit aktuální nutriční stav, ale také zjistit, zda nemocný nemá vysoké riziko vzniku malnutrice, i když tato dosud rozvinuta není. Riziko vzniku a dalšího prohlubování malnutrice u pacienta s nádorem vyplývá jednak z již přítomného hubnutí a omezení příjmu stravy, jednak z charakteru nádorového onemocnění a z náročnosti léčby, která pacienta čeká. Záleží také na pravděpodobnosti a rychlosti, s jakou lze očekávat ústup nádoru po léčbě.
 
Dietní rada pro udržení perorální výživy při nechutenství a nevolnosti
  • zrušit všechna neúčelná dietní omezení
  • jíst po malých porcích 6krát denně (až 8krát denně)
  • v době chemoterapie nenutit pacientovi jeho oblíbená jídla (riziko vypěstování averze)
  • upravit konzistenci stravy podle typu převažujících obtíží
  • omezit vliv intenzivní vůně při její přípravě a konzumaci
  • chlazené potraviny a nápoje mohou být nemocnými lépe přijímány
  • přijímat jídla s větší energetickou hustotou, včetně tuků (výživné koktejly)
  • každý den zařadit potraviny bohaté na bílkoviny (maso, mléčné výrobky, vejce)
  • v případě nevolnosti nepít při jídle
  • jíst v klidu, pomalu, vsedě, ve společnosti blízkých
  • příjemné prostředí a atraktivní úprava jídla
  • udržet pravidelnou fyzickou aktivitu, přiměřenou stavu nemocného
 
Důležitou součástí dietní rady je přiměřeně nemocného informovat o rizicích podvýživy při nádorovém onemocnění a motivovat ho k úsilí o udržení tělesné hmotnosti. Mnoho nemocných považuje hubnutí za součást nádorového onemocnění a spoléhá na pozdější úpravu stavu po překonání choroby. Proto je důležité přesvědčit nemocného, aby pochopil výhody udržení tělesné hmotnosti a aby sám vyvíjel úsilí o překonání krátkodobých přechodných poklesů v příjmu živin.
Sipping
Nemocní, u nichž se nedaří ani pomocí opakované dietní rady udržet perorální příjem a tělesnou hmotnost, mohou mít prospěch z doplnění stravy přípravky enterální klinické výživy, která je ordinována formou popíjení po malých dávkách (sipping). Oproti běžné stravě mají tyto přípravky některé výhody:
  • možnost okamžitého použití
  • široký výběr příchutí a typů přípravků
  • vysoké obsah energie a bílkovin v malém objemu
  • možnost užívání při postižení dutiny ústní, chrupu a polykání
  • dobrá vstřebatelnost, vysoká biologická dostupnost
 
Přípravky obsahují vždy celé spektrum vitamínů a stopových prvků v množství vyšším, než by odpovídalo obsažené energii. Jedno 200ml balení energeticky denzních přípravků běžně obsahuje třetinu doporučené denní dávky vitamínů a stopových prvků, zatímco obsah energie odpovídá jedné šestině klidové potřeby průměrného pacienta.
Zásady správného užívání nutričních doplňků formou sippingu
  • vždy předem vysvětlit pacientovi důvod podávání sippingu
  • motivovat nemocného k pravidelnému každodennímu užívání nutričních doplňků
  • popíjet po malých dávkách 15-50ml (slámkou, po doušcích, po lžících)
  • pacient by nikdy neměl vypít celé balené naráz
  • užívat mezi jídly a po jídlech, navíc ke stravě, jako doplnění a obohacení stravy
  • pro sipping lze s výhodou využívat večerní a noční dobu
  • střídat přípravky různé chuti
  • využívat i přípravky neutrální bez příchutí a džusové formy (bez tuku)
  • většině nemocných vyhovuje chlazený přípravek
  
 
 
 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář